1. Stále ho máte na mysli
Vaše soustředěnost v práci klesá, myšlenkami jste stále jenom u svého partnera. Přemýšlíte, jak se asi má, co dělá, jak se mu daří. Zpočátku milé projevy vaší pozornosti se ale mohou proměnit až ve sledování a stopování partnera. Přičemž zde nejde až tak o žárlivost, jako o pocit, že něco dělá bez vás. Ale když budete mít v malíku celý partnerův program, potom se vám s ním přece bude lépe vše sdílet, ne?
2. Je středobodem vašeho vesmíru
Vše, co děláte, děláte jenom pro svého partnera. I když je hezké sem tam pro druhou polovičku udělat něco milého, jako třeba přinést květinu nebo oblíbenou mlsku, během závislosti toto hezké gesto nabývá na rozměrech. Může se stát, že partnera denně zahlcujete spoustou věcí, které víte, že má rád, ve všem mu ustupujete, veškeré rozhodování a plány necháváte na chuti svého partnera. Aniž byste vyslovili vlastní názor. Na dovolenou jedete, kam chce partner, k obědu máte to, co jí on, namísto svých koníčků ho pravidelně doprovázíte na fotbal, i když vás tato hra vůbec nebaví. Nedělejte se svého partnera Boha, je to obyčejný člověk a co víc – vy jste mu rovnocenná.
3. Fixujete se pouze na vztah
Zatímco dříve jste měli kamarády, blízké, známé a další osoby, se kterými jste se scházeli, po rozvinutí závislosti už vás ani nenapadne, že byste mohli trávit čas s někým jiným než partnerem. Ceníte si každé vteřiny pozornosti, kterou vám věnuje a hltáte ji plnými doušky. Vínko s kamarádkou nebo dokonce návštěvu rodičů bez partnera považujete za ztrátu svého času, který byste přitom mohli věnovat partnerovi. Čas lze strávit plnohodnotně i s jinými osobami, které vás svým časem mohou obohatit.
Zkuste se proto na své vztahy dívat méně jako na samozřejmost a více jako na prostor, který je potřeba vědomě opečovávat. Čím dříve pojmenujete, co vám chybí, co bolí a co potřebuje změnu, tím větší šanci dáváte tomu, aby blízkost zůstala živá, pravdivá a oboustranná.
